Smutná píseň o česači bavlny

Hromosvod

ESen se mi G#7zdál, že Anemoh' jsem už Hdál,
Ehlava se mi G#7točila Aa já se jen Hsmál,
C#smál jsem se G#7životu, Aco jsem dosud Hžil,
Djindy než Ave snu bych Hna něj nemysElil.
ENarodil G#7jsem se v Azaprášenym Hdomu,
Enevim už G#7kdy a Aani nevim Hkomu,
C#sotva jsem se G#7rozkoukal, Auž jsem šel na Hpole,
Ečesal jsem G#7bavlnu Apořád v jednom HkoEle.
Tam na těch polích uvěřil jsem v Boha,
když poslali mě do školy a já z ní vzal roha,
utekl jsem do hor bez jídla a mapy,
za pár dnů mě našli šerifovi chlapi.
Odvedli mě dolů a tam mě krutě zbili,
musel jsem pak pracovat, dokud jsem měl síly,
spal jsem jen pár hodin a jed jsem jednou denně
a to bylo těžký, těžký zatraceně.
A tak jsem jednou v létě ukořistil pušku,
samotnýho šéfa vzal jsem si na mušku,
akce povedla se, zmizel jsem jim v lese,
jenže jsem moc stahanej a kůň mě sotva nese.
Usínám v sedle a hlava se mi točí,
šerif z mi stopy nespustí oči
a už vidím jezdce, jak se za mnou ženou
a pak vostrou kulku z pušky vypálenou.
Ještě cítím ránu a pak vidím záři,
malinkýho pána s úsměvem na tváři,
podává mi ruku, že mě tady vítá,
okolo něj krásnej bílej anděl lítá.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:24:03.34+00:00
Výsledky hledání: